Věda a víra

S vědou za hranice každodennost

V této knize je naznačen postup, jak dosáhnout „paměťové paradigma“ – model celého bytí, který je v souladu s dnešní úrovní vědeckého vědění.
Dokazuje se zde, že dosavadní dva známé zdroje lidského vědění – „poznávání introspektivní“ (pocházející z lidského nevědomí) a „poznávání zprostředkované lidskými smysly“ (pomocí kognitivní zpětné vazby k objektivnímu světu) – jsou spolu slučitelné a že jejich vědeckým spojením lze dospět od vědění k lidské moudrosti a k poznání smyslu lidského života. Jde o jistou formu překonání přírodovědeckého ateismu a deismu. Čtenář je postupně seznamován nejen s věděním, k němuž dospěli soudobí velcí představitelé obou těchto zdrojů, a přispěli tak ke konstituování nového paměťového paradigmatu bytí, ale i s tím, co v jejich úvahách zůstalo ještě nedořešeno. Jako cenné jsou zde posuzovány i takové kognitivní cesty, které samy nevedly k výrazně novým objevům, ale svým nezdarem pouze naznačily, kudy taková cesta nevede.