Pojednání o Panně Marii

Pojednání o Panně Marii vzniklo na počátku padesátých let, tedy těsně po prohlášení dogmatu o Mariině nanebevzetí. Téměř vzápětí následovala další vydání a nespočet překladů do celé řady jazyků. Čtenář této knihy však nesmí podlehnout dojmu, že už nemusí číst nic jiného a že dnešní katolická mariologie je přesně taková, s jakou se setkává v Laurentinově „Pojednání“.
Kvalitu díla prověřil čas a nebývalý ohlas. Jedná se o dílo veskrze předkoncilní, které však odolává zubu času. Tajemství jeho úspěchu tkví nejen ve šťastném propojení vědecké solidnosti, jasnosti a stručnosti pojednání, ale zároveň v jeho metodě. Autorův výklad se již v padesátých letech nápadně podobá metodám, které požaduje Druhý vatikánský koncil, a ubírá se směrem, ve kterém pak pokoncilní mariologie pokračuje. Dílo dnes již vpravdě klasické se tedy konečně dostává do rukou i českým čtenářům… (z úvodu)