O české a německé kultuře

Dva výsostní intelektuálové dvacátého století, vyrostlí na kultuře první republiky, dávají nahlédnout v rozhovoru, natočeném v šedesátých letech minulého století v exilu, do svých vzpomínek, postřehů a literárněvědných a filozofických úvah. Jejich hovor se točí mimo jiné kolem německé a české literatury, pražské německo-židovské umělecké společnosti a literární kavárny Arco či kolem Franze Kafky, jeho díla a vztahu k ženám, zejména k Mileně Jesenské. Hodnotí také vztah Karla Čapka a světové literatury, J. W. Goetha a lidové poezie nebo českou a německou výtvarnou avantgardu, zvláště Jana Zrzavého a Tvrdošíjné. Velmi aktuálně zní jejich úvahy o národním charakteru a problematice češství v umění, o významu česko-německého soužití pro kulturu obou etnik a rovněž o stále živém tématu nacionalismu a nacismu. Tento poprvé vydávaný, významný osobní i dobový dokument odkrývá mnoho detailů z kulturního i politického zázemí československé společnosti po první světové válce a svými přesahy má co říct i k dnešku: budoucnost soužití Čechů a Němců nevidí autoři totiž pouze v „odčiňování“ či „narovnávání“ historie, ale v evropském sjednocení.