Novokřtěnci v Münsteru

Velká reformační vlna ve 20.–30. letech 16. století nejen rozdělila západní křesťanství na dva velké tábory, ale přinesla zároveň vznik celé řady menších sekt a denominací. Jednou z nejznámějších byli novokřtěnci, s nimiž se setkáváme od roku 1525 v celé střední Evropě a kteří našli útočiště také na jižní Moravě (známí jako habáni nebo toufaři). Drama novokřtěnecké komuny, jež dokázala ovládnout a na rok a půl (1534–1535) i udržet vestfálský Münster je jednou z posledních kapitol tohoto reformačního vzepětí. Historii vzniku a pádu münsterského království, jež nebylo „z tohoto světa“, líčí s mimořádným porozuměním pro psychické pohnutky účastníků historik Vít Vlnas. A jak bývá v jeho knihách zvykem, nezapomíná ani na pozdější tradici a zvlášť na literární a výtvarný obraz münsterských událostí, k němuž výrazně přispěl svými „Novokřtěnci“ i český malíř Hanuš Schwaiger.