Lucerna

Hlavní postavou knihy je mlynář Libor, který je sice zproštěn poddanství a roboty, ale musí svítit panstvu lucernou od mlýna k starému zámečku v lese kdykoli se panstvu zachce. Lucerna je symbolem ponížení a Libor ji proto nenávidí. Jednoho dne ohlásí příjezd kněžna, která je unavena svým současným životem ve městě a touží po změně. Mlynář je požádán vrchním, aby kněžnu přivítal spolu se svou schovankou Haničkou. Mlynář je však pobouřen příkazem od vrchního porazit starou lípu v lese, a proto odmítne příkaz splnit a vrchní žaluje kněžně. Naopak muzikanti (učitelský mládenec a vesničtí šumaři) kněžnu chtějí přivívat „kasací“, ale vrchní jim to zakáže. Kněžnu překvapí, že se někdo opovážil nesouhlasit s panstvem a zatouží se s mlynářem setkat. Využije mlynářovy povinnosti a poručí mu, aby ji svítil lucernou na cestě do starého zámečku. Po cestě si hodně povídají a kněžna přesvědčuje mlynáře, aby s ní šel do města, kde by měl lepší život. To se však mlynáři nelíbí. Muzikanti se mezitím rozhodnout jít za kněžnou na zámeček. Učitelský mládenec jí chce při této příležitosti požádat o místo vesnického učitele. Mlynářova schovanka Hanička se v lese schová do kmene lípy a sama se stává její součástí. Na zámečku se mlynář dozví, že zatímco doprovázel kněžnu, vrchní připravuje posekání lípy a odvedení Haničky. Mlynář se rozzlobí na kněžnu a vyčítá jí, že měla vše v úmyslu a odvedla jej úmyslně. Spěchá rychle k lípě, kde už je vrchní připraven ke kácení. Mlynář se s vrchním pohádá, ale po chvíli dorazí kněžna, která se přidá na stranu mlynáře. Nyní vystoupila Hanička z lípy, kde se předtím ukryla. Příběh končí šťastně, kněžna rozbije lucernu jako znak poroby a učitelskému mládenci dává místo vesnického učitele.