L.E.Ž.

Bylo nebylo – Anděl ve lži umíral a Ďábel se jen usmíval. Lidé naříkali, že Láska odchází; ve skutečnosti nevěděli, co říkají. Láska nikdy neumírá jen tak. Láska nezná přirozenou smrt. Láska může být v lidech jen zabita. Přičemž okruh pachatelů je pokaždé stejný. Jejich jména začínají na L, E a Ž. Petr Casanova ve své desáté knize ukazuje, že nejhorší na lži není to, že ji považujeme za pravdu, ale to, že když lžeme nebo jsme obelháváni příliš často či příliš dlouho, už pak ani nerozpoznáme, co je vlastně pravda. Neuvědomujeme si, jak lež mění nás, druhého i celý vztah. Že je známkou odcizení, ale také že odcizení prohlubuje. Že nejtěžší a nejbolestnější je potom přechod od lži k pravdě. Je to jako sundat masku a spatřit skutečnou, nečekanou tvář. Poznat, že je lež, která mrzí, ale také lež, ze které mrazí. Že to, co vyroste z malé lži, je vždy velká lež. I že je lepší říct pravdu, která možná krátkodobě bolí, ale dlouhodobě osvobodí, než lež, která možná krátkodobě utěší, ale dlouhodobě uvězní. L.E.Ž. je kniha třikrát tří příběhů, inspirovaných skutečnými událostmi. Vysvětluje, proč milujeme ty, kdo nás zraňují, a zraňujeme ty, kdo nás milují. Představuje kořeny lži tak, abychom ji pochopili, uměli s ní pracovat a přestali lhát nejen druhému, ale hlavně sami sobě. Anděl totiž ve lži umírá a Ďábel se jen usmívá… 328 stran jako vystřižených z běžného života, který poznáváme my nebo naši blízcí. Devět příběhů lží, které jen zdánlivě něco dávají, ve skutečnosti všechno berou. Lží, které už dodatečně nelze vrátit zpátky. Ale také lží, které dokážou změnit člověka tak, že i když už nic v jeho životě nebude jako dřív, všechno alespoň může být takové jako ještě nikdy předtím. Kniha porozumění, ponaučení i charakterového rozvoje, která připomíná, že se shozenou maskou a odhalenou lží nemusí nastat jen bolestný konec, ale i nový, lepší začátek.