Jazyky světa

Kniha uznávaného jazykovědce PhDr. Jozefa Genzora nabízí přehled téměř 2 000 jazyků všech kontinentů a je určena nejen zájemcům o lingvistickou antropologii, ale i pro všechny obdivovatele rozmanitosti našeho světa. – Vývoj tvarosloví a slovní zásoby od prajazyka až po současnost – Zajímavé informace v rámečcích – 200 poutavých fotografií – Mapy, schémata jazyků a ukázky písem – Podrobný rejstřík a seznam použitých jazykovědných termínů – Snadná orientace v textu díky barevnému rozlišení důležitých informací „Nejjistějším způsobem, jak proniknout do národní mentality a jak co nejpřesněji pochopit kulturu jiného národa, je seznámit se s jeho jazykem,“ stojí v úvodu této publikace, která přináší přehled dosud známých jazyků světa. Nyní máte možnost se setkat s touto knihou v novém, doplněném a upraveném vydání a v češtině. Autor PhDr. Jozef Genzor je významným jazykovědcem, koreanistou a filipinistou, překladatelem z angličtiny a korejštiny. Je spoluautorem několika vědeckých publikací a autorem mnoha vědeckých a populárně naučných článků a recenzí. Zabývá se zejména jazykovou interferencí a typologií tagalštiny, sociolingvistikou i výzkumem postavení korejštiny v rodině jazyků světa. Kniha nabízí přehled téměř 2 000 jazyků všech kontinentů. Stanovit přesný počet všech jazyků světa není možné z prostého důvodu – ne vždy lze rozlišit, co je jazyk a co je nářečí. Jazyky se od sebe liší i kvantitativně. Některými mluví pouze několik jed­notlivců, jiné jsou zase prostředky komunikace několika stotisícových nebo miliono­vých společenství. Jazyky mají také nestejný a ne vždy dostatečný stupeň lingvistického zpracování. Podobnou roli jako prostor hraje i čas. Přehled začíná od jazyků nám nejbližších, tedy od indoevropské rodiny. Potom následují jiné jazyky eurasijského areálu – baskický jazyk, kavkazské jazyky, vymřelé neklasifikované jazyky Středomoří a Blízkého východu, bu­rišský jazyk, drávidské jazyky, uralské a altajské jazyky, korejský jazyk, japon­ský jazyk a paleoasijské jazyky. Dále následují indiánské jazyky, které přišly do Ameriky z Asie. Další velké areály tvoří sinotibetské jazyky, tajské jazyky, hmongsko-mienské jazyky, austroasijské, andamanské a austronéské jazyky. K nim se od jihu přimykají papuánské a australské ja­zyky včetně tasmánských. Jiný velký areál tvoří afroasijská rodina na Blízkém východě a v severní Africe. V oblastech jižně od Sahary se tohoto areálu dotýkají africké jazyky, doposud nedostatečně prozkoumané. Zvláštní seskupení tvoří pidžiny a kreolské jazyky, rozptýlené po celém světě, jakož i plánové jazyky typu esperanta. Při zpracovávání jednotlivých kapitol se autor přidržoval určitého sché­matu zahrnujícího údaje o zeměpisném rozšíření, dále etnicko-kulturní charakteristiku, všeobecně strukturní charakteristiku, vnitřní členění, pří­buzenské vztahy k jiným seskupením, přehled dosavadního výzkumu a v některých případech také výpůjčky, které pronikly z těchto jazyků do češtiny. Na díle se podílela kromě hlavního autora řada dalších odborníků.