Host do domu, Svatý kopeček

Jiří Wolker (1900-1924) se již v době studií na prostějovském gymnáziu projevil jako všestranně nadaný umělec, jeho hudební a výtvarná tvorba však brzy ustoupily poezii. Po své smrti, v pouhých čtyřiadvaceti letech, za sebou Wolker zanechal svébytný básnický odkaz, jehož tón během několika málo let přechází od dětské naivity přes křesťanský humanismus k poetice proletářské. Sbírka Host do domu z roku 1921 je autorovým knižním debutem. Ve třech částech – Chlapec, Ukřižované srdce a Host do domu – mladý básník po příchodu do Prahy objevuje velkoměsto, krásu všedního života, ale také bídu, tíživý pocit samoty a stesk po domově. S chlapecky prostou radostí zkoumá svět, do něhož vstupuje, rozmlouvá s věcmi, které ho obklopují, věří v dobrotu lidského srdce i zázraky: mezi lidmi spatřuje anděly a v postavě žebráka samotného Boha. Sbírku uzavírá rozsáhlá skladba Zlatý kopeček, v níž se Wolker zjevně inspiruje Apollinairovým Pásmem a vyznává lásku končinám, do kterých jezdíval na prázdniny k babičce. V prvním a posledním oddíle tohoto vydání původní sbírku doplňují verše, které vznikaly v době před Hostem do domu a souběžně s ním.