Duha mého života

Ahoj úžasňáku…
Budu Ti vyprávět příběh. Román, kterého jsi od teď součástí. Protože Ty se už čtením těchto řádků stáváš nyní mým hrdinou. Vlastně si tak uvědomuji, že román je rozsáhlé literární dílo, který se řadí mezi fikci. Alespoň podle všeobecné definice na wikipediích. Tak tedy… Postavy v této knize jsou smyšlené. (Ale přitom Ty i já jsme skuteční.) Stejně jako tento (ne)skutečný příběh, který je možná pravdivý a možná taky ne. Já (ne)mám tak ráda tyto slovní hříčky. Protože víš co? Následující vyprávění se v reálném světě děje dnes a denně, jen to třeba zrovna my nevidíme. Proto se prosím, co nejvíce vžíjme do svých rolí a projděme společně naplno tímto příběhem, ať si uvědomíme, co je v životě opravdu (ne)důležité. A nezapomeň…, (ne)věř v to, co Ty sám (ne)chceš.
Stejně jako vždy a všude, tak i v této knize totiž platí pravidlo:
Kdo věří, věří. A když někdo nevěří, otázkou zůstává, zda vůbec věřit chce.