Dopisy psané stoikem

Jaký je smysl života, v čem spočívá pravé štěstí, jak dosáhnout trvalé radosti, neohrožené mysli a moudrosti, jak žít, ale také jak zemřít, to jsou základní témata a otázky nejznámějšího a nejčtenějšího Senekova díla, které vzniklo před téměř dvěma tisíci lety a které se nyní poprvé v úplnosti dostává k českému čtenáři. Jeden z nejcitovanějších autorů všech dob v něm prostřednictvím dopisů adresovaných svému příteli Luciliovi Iuniorovi odpovídá na základní otázky lidské existence a nabízí klíč k tomu, jak se stát opravdovým mudrcem a připodobnit se bohu. Vyhýbej se davu, usiluj o trvalý duševní klid, neochvějnou vyrovnanost a vnitřní autonomii, vypěstuj si nezávislost na vrtkavé a nevyzpytatelné Štěstěně, která někdy štědře obdarovává, a jindy zas bere, pohrdej bohatstvím, slávou, ale i smrtí, nepodléhej vášním a vnějším impulzům, odpoutej se od všeho pomíjivého a především se uč žít v souladu s přirozeností a neustávej v sebezdokonalování a vědomém utváření vlastního já – to jsou hlavní naučení a doporučení, která Lucius Annaeus Seneca rozpracoval a zformuloval již v letech 63 a 64 našeho letopočtu a která díky výraznému individiualismu, jakož i modernímu jazyku a živé dikci, dodnes nepřestávají inspirovat čtenáře. První kompletní vydání Senekových dopisů Luciliovi vychází v překladu Bohumila Ryby a Václava Bahníka. Vydání je doplněno úvahou Petra Dvořáka o stoickém pojetí osobní transformace a ideálu emočního života.