Bůh pavouků

Knihu českého básníka a především skladatele, zpěváka a písňového textaře tvoří hlavně slovní doprovod k jeho vlastním hudebním variacím. Věnování „všem dobrým bytostem“ v úvodu knihy naznačuje, že Hynek Čáp není žádným zatrpklým tvůrcem, ale naopak člověkem, který živě a s neobyčejnou invencí vnímá své okolí, z něhož vybírá podněty a postřehy do svých textů a básní. Stačí mu třeba naslouchat hlasům tramvají, sledovat „provoz“ kosího hnízda, nebo vnímat podzimní atmosféru a náladu. To vše je podáno osobitou poetikou, do níž občas vstupují i svébytně interpretované ozvěny mýtů, legend a dokonce i pohádek, jindy ostře vyhrocená ironie, mnohdy zase jakýsi posmutnělý nádech: chvíle, kdy „struny doznějí“, v anténách se prohání „bolavej vítr“ a při návštěvě lékaře člověk dostane šokující informaci, že štěstí ho už může potkat snad jen kdesi na onom světě „na zelenejch pastvinách“.