Bojovnice za lásku

Glennon Doyle Melton napsala ohromující autobiografii, ve které odhaluje, jak ženské a mužské ideály znemožňují, aby se žena a muž doopravdy poznali. Zachycuje i krásu vzniklou poté, kdy se partneři zaváží oprostit od všeho, co se naučili, čímž se konečně mohou, po třinácti letech manželství, skutečně zamilovat.

„V deseti letech jsem si uvědomila, že jsem buclatější, neupravenější, jakoby mastnější než jiné dívky. Ztratila jsem sebevědomí. Začala jsem své tělo pociťovat jako oddělenou, cizí věc a připadalo mi divné, že mě lidé zkoumají a soudí podle toho, co vidí, protože to nemělo moc společného s tím, kdo jsem skutečně byla. (…) Na veřejnosti jsem se cítila obnažená, vystavená všem na odiv, totálně zranitelná. A tak jsem začala své tělo nenávidět. Nejen jeho tvary, přestože jsem si ošklivila i je. Nenáviděla jsem skutečnost, že vůbec mám nějaké tělo. Znemožňovalo mi být úspěšná jako dívka. Vesmír mi předložil velice jasná pravidla ženskosti: buď malá, tichá, křehká a stoická, éterická, uhlazená, a nesmíš prdět, potit se, krvácet, mít nafouklé břicho, být unavená, hladová nebo po něčem prahnout. (…) Ale místo abych pochopila, že se světem je možná něco špatně, usoudila jsem naopak, že je něco špatně se mnou.“

Bojovnice za lásku je srdceryvná a inspirující autobiografie, která sděluje, že všichni jsme rození bojovníci: silní, stateční, schopní unést tíhu naší bolesti a že láska existuje pro nás všechny. Příběh Bojovnice za lásku je určený pro ty, kteří touží po hlubších a pravdivějších vztazích, a také po bohatším a autentičtějším životě.