Bezbranná

Co může být hroznějšího, než když matka týrá vlastní dítě? Snad jen, když ho týrá způsobem, jehož zvrácenost se ani nedá pochopit. Juliina matka si jednoduše usmyslela, že její dcerka je nemocná. Jak lépe by se stala středem pozornosti? „Chudák ženská, podívejte, jaké má s tím dítětem starosti, jak musí trpět, když je smrtelně nemocné,“ šuškají si sousedi a známí. A tak „chudák ženská“ vodí holčičku po doktorech – když jeden řekne, že je zdravá, hned běží k druhému, aby jí potvrdil, že její dcerka má smrt na jazyku. A pro každý případ doma děvčátko trýzní hladem a nutí je olizovat sirky, aby svá tvrzení alespoň nějak podložila. Julie střídá nemocnice jako na běžícím pásu, absolvuje nejrůznější bolestivé testy a vyšetření, podstupuje zcela zbytečné zákroky – odběry, injekce, výplachy, katetrizace, operace… nezná nic než čekárny, ordinace a nemocniční lůžka. A matka si vymýšlí další rafinovanější, bolestivější a náročnější zákroky. Autorka prošla peklem, ale měla štěstí – přežila a po dlouhých mučivých letech se dokázala postavit na vlastní nohy. Když však po čase přijela rodinu navštívit, měla už matka jinou oběť… Münchhausenův syndrom v zastoupení – kolik lidí si umí tento lékařský termín správně vyložit? Kdo ví, že se za ním skrývá snaha získat pozornost předstíráním nemoci blízkého člověka? Přesto současné studie ukazují, že tento druh zneužívání se vyskytuje mnohem častěji, než bychom si byli ochotni připustit. V okamžiku, kdy je tato porucha v rodině rozpoznána, je však asi čtvrtina sourozenců sledovaných dětí již mrtvá. Rodiče je utýrají.