Je vůbec možné číst knihu jiným způsobem, než jaký známe a jak nás učili ve školních lavicích? Kupodivu ano. Metody, které se před lety praktikovali ve školách se mění, stejně tak se mění postoje jednotlivých učitelů k tradičnímu Má-ma me-le ma-so a slabikování.
Žijeme v moderní době a na výběr máme rovnou několik metod čtení, z nichž si stačí při výuce základní lidské dovednosti vybrat.
Slabikovací metoda je stará známá klasika
Již bylo zmíněno, že slabikování je naprostá klasika a už trochu rarita v učení dětí číst. Odborně se tomuto způsobu čtení říká analyticko-syntetická metoda a kombinuje analytický postup (rozkládající slova na jednotlivé slabiky a hlásky) a syntézu, díky které se písmenka spojují do slabik a posléze také do slov.
Také jsme poznamenali, že se od tradiční výukové metody už částečně upouští. Prostor se dává jiným metodám, a to:
- technice Sfumato
- globálnímu čtení
Technika Sfumato vězí ve splývavém čtení
Že jsi o této metodě dosud neslyšel? Nemusíš věšet hlavu, ne všude je rozšířená. Jedná se o metodě takzvaného splývavého čtení, která je založená na periferním načítání slov. Než čtenář slovo vysloví, zrakem ho už má načtené. Tímto dochází k lepšímu porozumění slůvku a čili i k lepšímu zapamatování.
Celá metoda má ale jeden háček. Podmínkou je znát pojem jako takový. Proto se velice často aplikuje u lidí, kteří si zrovna osvojují cizí jazyk.
Globální čtení jako synonymum samostatnosti
Mezi alternativní metody čtení patří také takzvané globální čtení. Metoda vychází z celých vět a slov a sází na samostatnost daného žáka. Čte se tak dlouho, dokud žák sám nedojde k rozboru jednotlivých vět nebo zmiňovaných slovíček.
Globální čtení se uplatňuje i při výuce mentálně retardovaných žáků nebo při studiu neslyšících.
Závěrem stojí za to dodat, že alternativní metody učení používá stále více škol. Aktuálně mluvíme o pěti procentech.
