Zázračné zbraně – Jak se Izrael stal vyspělou vojenskou supervelmocí

Strhující kniha o tom, jak se Izrael musel stát z nutnosti supervelmocí ve vývoji zbraní, aby přežil války, konflikty a terorismus, nabízí také hlubší vhled do izraelské mentality, fungování armády a poměrů v ní i do zásadních problémů země.
Začíná v roce 1945 za britského mandátu a historicky postupuje kupředu. Popisuje tajnou výrobu vlastního střeliva židovskými odbojáři bojujícími proti Britům (z nutnosti a nemožnosti získat zbraně ze zahraničí). Obsahuje i řadu dosud neznámých osobních příběhů, např. o tom, jak Šimon Peres už začátkem 50. let objížděl svět a sháněl pro Izrael zbraně, a vysvětluje, jak bylo obtížné sehnat dostatek zbraní v situaci neustálého ohrožení arabskými zeměmi, což vedlo k rozhodnutí začít vyrábět vlastní izraelské zbraně.
V roce 1968 tak z nutnosti vznikly bezpilotní letouny vyrobené z hraček; v roce 1969 nesly první fotoaparát a prováděly špionáž egyptské armády na Sinaji; v roce 1979 vznikl první opravdický bezpilotní letoun a poprvé byl nasazen v Libanonu 1982.
Jednotlivé kapitoly pojednávají o bezpilotních letounech, vyspělých tancích řízených počítači, špionážních satelitech, obranném systému Železná klenba lapajícím rakety, které na Izrael odpaluje Hamás z pásma Gazy; o způsobech provádění cílených útoků na teroristy a o zdokonalování bombardování vytčených cílů tak, aby armáda působila minimum civilních ztrát; o kybernetických virech – zejména v souvislosti s Íránem, a nakonec o prodeji zbraní coby diplomatickém prostředku – Izrael prodá zbraně, a tím naváže či zlepší vztahy (Čína, Indie, Singapur, Jižní Korea, Turecko, Rusko).
Poslední kapitola pojednává o budoucnosti zbraní, o vývoji zařízení na detekci útočných tunelů Hamásu a obecně o plánech do budoucna – cílem izraelské armády je postupné nahrazovat vojáky roboty a bezpilotními letouny a tanky, a snižovat tak lidské ztráty.