Korespondence I (1831–1842)

Dopisy Karla Havlíčka (1821–1856) odkrývají významnou část odkazu tohoto předního českého novináře, básníka, politika a organizátora národního života.

O to překvapivější je, že ke kompletnímu kritickému vydání Havlíčkovy korespondence dochází až nyní. První z plánovaných šesti svazků zahrnuje veškerou dnes známou odeslanou i přijatou Havlíčkovu korespondenci do konce roku 1842, tedy do doby Havlíčkova odjezdu do Ruska. Budoucí autor Tyrolských elegií a Křtu svatého Vladimíra v nich vystupuje jako sebevědomý student, který promýšlí své budoucí povolání s cílevědomou snahou o službu národu. Jádro svazku tvoří Havlíčkovy listy rodičům, především z pražských filozofických a teologických studií, v menší míře je zastoupena korespondence se spolužáky a s úřady. Z větší části byly tyto rané dopisy psány německy: v edici jsou zařazeny v novém překladu do češtiny pořízeném pro účely této edice, nicméně i originál je k dispozici v poznámkovém aparátě. Svazek otevírají úvodní studie o historii vydávání Havlíčkovy korespondence, o způsobu překládání německy psaných dopisů a o Havlíčkově mládí. Dopisy jsou doplněny věcnými vysvětlivkami, kalendáriem Havlíčkova života a obrazovou přílohou.